Reakce na článek "E-cigarety škodí víc než tabákové (japonská studie)"

Reakce Českého výrobce náplní do elektronických cigaret Equites® na článek:
http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/e-cigarety-skodi-vic-nez-tabakove-tvrdi-nova-studie_325856.html#.VW1sUFInMcQ (celý článek se nachází pod uvedeným odkazem)

Japonští, američtí, evropští, kocourkovští a další vědci potvrzují… Také už jste unaveni z těchto věčných potvrzování a výzkumů, které nám předkládají média? Kde je uveden zdroj? Kde si můžu prohlédnout celou studii? Kde se dozvím konkrétní jména vědců, kteří daný výzkum prováděli? Kde jsou zaznamenány veškeré informace, hodnoty a postupy, kterými se vědci k daným výsledkům dopracovali? Bylo provedeno dostatek testů, aby se dalo vůbec uvažovat o statistice? Kdo studii financoval? Kde jsou jakékoliv kloudné informace?


JAK JE VŮBEC MOŽNÉ, ŽE AUTOR ČLÁNKU NEUVEDE ANI ZDROJ DANÉ STUDIE, NA KTEROU SE ODKAZUJE A ŽE V ČLÁNKU NEJSOU UVEDENY VÝSLEDKY ALESPOŇ JEDNÉ ČI DVOU STUDIÍ, KTERÉ SE S DANOU STUDIÍ NESHODUJÍ? MOŽNÁ AUTOR UVAŽUJE, ŽE JSOU ČTENÁŘI HLOUPÍ A BEZ VÁHÁNÍ PŘIJMOU ČLÁNEK „RAKOUŠTÍ VĚDCI ZJISTILI, ŽE ZEMĚKOULE JE HRANATÁ“.

 
Předpokládejme, že autor článku skutečně vycházel ze studie či informace o studii, na kterou narazil pravděpodobně na některé internetové stránce. V článku je zmíněn výzkumník Naoki Kunugita, není zde však řečeno zda tento výzkumník má co dělat s touto studií, jestli byl např. vedoucím dané studie či jestli tento člověk nemá se studií nic společného a pouze se k ní vyjadřoval. Ano, můžeme se pokusit zmíněnou studii sami vyhledat, toto však náš článek neřeší. Smyslem tohoto článku je poukázat na to, jak jednoduše může být na internetu či v tisku publikován článek, který nemá žádnou vypovídací hodnotu, neobsahuje prakticky vůbec žádné smysluplné informace, ale podepíše se na irelevantním negativním postoji veřejnosti k elektronickým cigaretám. V každém případě, se podíváme na onu studii pouze tak, jak nám ji článek na Týden.cz předkládá. Protože se nedočteme žádné informace podložené odkazy a fakty a nikde není uveden zdroj, můžeme se jen domnívat, jak studie proběhla a nabízí se tedy prostor pro fantazii.


Není vůbec nic těžkého na provedení „výzkumu“ podle svých představ. Má-li ale mít výzkum relevantní výsledky, je třeba se dobře seznámit s tím, jak funguje ona zkoumaná věc či problematika. Ve výše uvedeném údajném japonském případě se jedná o výzkum dýmu z elektronických cigaret. Z článku může být patrné, že příslušní japonští výzkumníci pravděpodobně nejsou uživateli elektronických cigaret, protože jinak by jistě dobře věděli, že způsob, jakým e-cigarety testovali, je naprostým opakem toho, jak my elektroničtí kuřáci své zařízení používáme. Hned v základu by stálo za to zamyslet se nad tím, zda jsou všechny elektronické cigarety a clearomizéry stejné. To samozřejmě nejsou. Elektronické cigarety a příslušenství jsou vyráběny desítkami nebo i stovkami firem a samozřejmě se liší svou kvalitou. Totéž platí i pro e-liquidy, tedy náplně do elektronických cigaret. Naše společnost například neeviduje žádný požadavek nějaké „nezávislé“ občanské iniciativy na poskytnutí vzorků k výzkumu. Již celý základ výše uvedeného tvrzení je postaven silně neobjektivně.


Pojďme ale dále k tomu, jak údajný výzkum mohl probíhat. Zmíněná elektronická cigareta byla připojena k zařízení, které dokáže analyzovat složení plynu. Na tom by ještě nebylo nic špatného. Možná však nastala chyba při získávání dýmu z e-cigarety. Každý uživatel dobře ví, že nesmí držet delší časový úsek stisknuté spínací tlačítko (konkrétně dle typu baterie a clearomizéru) a tím neadekvátně „žhavit“ cívku atomizéru. Za prvé nebudou knoty stíhat dodávat dostatek e-liquidu k vypařování, tedy zařízení bude vytvářet málo kouře. Za druhé díky extrémním teplotám, které se dostaví po cca pěti vteřinách žhavení, se začne zařízení přepalovat (což se velmi negativně podepíše na chuti). Výsledkem takového zacházení je prostý fakt, že se elektronická cigareta nedá vůbec kouřit. Jednoduše řečeno, dělá to málo kouře a chuť spáleného clearomizéru je doslova odporná. Pomineme samozřejmě možnost variabilní voltáže, kterou některé elektronické cigarety disponují, tedy místo obecně rozšířených cca 2,8 až 3,3 voltů dodávají do cívky atomizéru např. 5 voltů. To už je pro standardní atomizér opravdu nepříjemná nálož. Chyba, kterou tedy údajní výzkumníci teoreticky udělali, spočívá právě v systému žhavení. Test např. neprobíhal tak, jako by e-cigaretu reálně kouřil uživatel. Jednalo se v podstatě o extrémní test s extrémním zatížením, kdy žhavení probíhalo do té doby, než baterii vypnula automatická ochrana. Dalo by se to přirovnat asi tak tomu, jako kdyby kuřák tabákové cigarety tuto vykouřil na jedno potáhnutí a přitom ji držel v lyžařské rukavici, kterou by spálil a „vykouřil“ společně se samotnou cigaretou. Je samozřejmé, že v uvedeném případě se cívka atomizéru rozsvítila jako žárovka v lampičce. E-liquidu procházelo atomizérem málo a byl vystaven extrémním teplotám, samotné knoty taktéž. Z takto vytvořeného plynu je samozřejmě možné udělat analýzu, ale závěrem nemůže být alibistické tvrzení, že elektronické cigarety produkují škodlivé látky. To by bylo jako tvrdit, že všechna americká auta mají extrémně vysoké emise po tom, co jsme si vzali do testu Chevrolet Silverado z roku 1971 s dieselovým motorem 4,9 l a odběr zplodin prováděli v maximálních otáčkách, do kterých by nás pustil omezovač a to až do chvíle než by se motor téměř začal rozkládat na jednotlivé součástky. V ten moment by bylo zmíněné auto podobně ekologické jako tank. Neprobíhaly testy např. takto? Nevíme. V článku se to nedočteme.


Smysluplným závěrem článku o „japonském testu“, tak aby byl skutečně přínosný, by tedy mělo být, že:

„Konkrétní elektronická cigareta s konkrétním typem clearomizéru, naplněná konkrétním e-liquidem, testována v konkrétních podmínkách a konkrétním přístrojem produkuje při konkrétním zatížení rakovinotvorné látky jako acetaldehydy a formaldehydy v testu číslo 1, testu číslo 2, testu číslo... Studii provedli tehdy a tehdy tyto osoby… Oponenti studie byli následující… Recenzní řízení do odborného časopisu probíhalo takto…  A tak dále a dále.“

Takto bychom měli radost z relevantního článku, mohli si prostudovat materiály dané studie a následně porovnat tuto studii i s dalšími, ze kterých vyplynuly rozdílné výsledky, což je běžná praxe.

Tabákové cigarety produkují více než 4000 škodlivých, z toho 60 vysoce karcinogenních látek. Při extrémním zatížení zkoumané elektronické cigarety prý neznámí japonští vědci zjistili, že v kouři produkovaném elektronickou cigaretou za těchto podmínek jsou také škodlivé látky. Dokonce prý až dvě (byť ve větším množství), což samozřejmě stálo za zveřejnění. Za zveřejnění už nestály studie, které např. došly k prostému závěru, že kvalitní elektronická cigareta a e-liquid se zhola neblíží škodlivosti tabákových cigaret.


A tomuto se prý ve světě říká solidní vědecká a následně novinářská práce... Bohužel jen málo běžných občanů se zamyslí vůbec nad tím, zda samotný článek na internetu je relevantní. Kolik z nás je těch, kteří článek bez uvedeného zdroje považují za nic nevypovídající, což je samozřejmě správný přístup? Kolik lidí si po přečtení článku na internetu či v tisku začne hledat rozporující studie či užší informace a kolik lidí bude jednoduše žít s přesvědčením, že elektronické cigarety jsou horší než tabákové?

          Předchozí článek          *          Zpět na články a recenze          *          Další článek