Ekologie a tabákové produkty

Ekologické následky kouření 

Často opomíjeným negativním vlivem kouření je vliv tabákového průmyslu na životní prostředí. Výroba tabáku, která obsahuje pěstování, zpracování, sušení, balení, a která samozřejmě má mít co nejnižší náklady je nejčastěji směřována do rozvojových zemí. V těchto zemích je často nedostatek zdrojů jako jsou uhlí nebo zemní plyn a proto se ke všem procedurám, které to vyžadují, používá dřevo. To je bohužel velmi často získáváno kácením velkého množství lesů tamní krajiny. 

Kde se soustřeďuje tabákový průmysl

Již dávno minuly časy, kdy byla většina světové produkce tabáku soustředěna v USA. Obecně se pěstuje tabák dnes po celém světě, ale především v zemích třetího světa v tropických a subtropických oblastech, kde je ideální a suché prostředí, žádné mrazy, dostupné palivové dřevo a levná pracovní síla. Bohužel ekosystémy v těchto oblastech jsou daleko citlivější na zásahy, než ekosystémy mírného pásma.

Vzhledem k tomu, že jsou pro pěstování tabáku vhodné sušší ekosystémy, jsou vyhledávanými místy spíše výše položené a suché oblasti. Tato místa, již tak ohrožená nedostatkem živin v půdě a proměnou v pouštní krajinu, jsou tak ještě více zatěžována produkcí tabáku. To se týká především silného odlesňování pro získání palivového dřeva na sušení.

Africké lesy v ohrožení

Ačkoliv se o tom málo mluví, v suchých lesích jižní Afriky je soustředěno obrovské množství tabákového průmyslu. Zdejší ekosystém je tak devastován extrémně nepřiměřeným způsobem, ohrožujícím i tamní ekonomiku. Tabákový průmysl dnes spolyká v Africe na 140 000 hektarů lesa ročně a jeho produkce stále stoupá. Brzy tedy může zůstat z lesů, které dnes zaobírají 3,4 milionů kilometrů čtverečních Afrických jihovýchodních výšin, jen smutná vzpomínka.

Nejhorším faktem je, že majoritní většina takto zničených lesů je spálena ve vysoušecích skladech. Během padesáti let takto byly přeměněny obrovské plochy jihoafrických savan v pusté stepi.

Z výzkumů světové zdravotnické organizace vyplývá, že ročně padne za oběť tabákového průmyslu asi 1,2milionů hektarů lesa.

Je zajímavé, že ačkoliv v jižní Africe se živí pěstováním tabáku obrovské množství pěstitelů, jejich zisky neustále klesají. To je samozřejmě způsobeno konkurencí a tlakem odběratelů, jimiž jsou bohaté nadnárodní společnosti, a také horší dostupností dřeva, protože okolní porosty již byly vykáceny. Vznikají tím obrovské suché planiny.

Náročnost tabáku na půdu

Tabák je velmi agresivní plodinou co se týče náročnosti na živiny v půdě. Tabák z jednoho hektaru půdy odčerpá za sezónu cca. 24,4 kg dusíku, což je oproti některým tradičním plodinám jako např. sladký brambor (2,2 kg/ha/sezóna) obrovské množství. Tabák je tedy možné pěstovat na jednom místě po pouhé dvě sezóny a i tak je třeba půdu uměle dohnojovat a obohacovat živinami, což velmi zatěžuje tamní ekosystém. Po dvou letech je půda k pěstování zcela nepoužitelná a pěstitel tabáku přesune pole na jiné místo, které čeká stejný osud. Nejhorší je ale samozřejmě ono zmiňované sušení nad dřevěným ohněm.

Aby byl vyroben jeden kilogram tabáku vhodného pro světový trh, je nutné spálit asi160 kgdřeva. Průměrný kuřák tedy za tři měsíce spořádá cca jeden tropický strom.

Bohužel je výroba tabáku stále natolik lukrativní, že pěstitelů tabáku v Africe stále přibývá.

Sušení tabáku v Brazílii

Podle zprávy Tobacco International bylo v roce 1988 v jižní Brazílii více než 90 000 sušárenských stodol. Každá jedna tato stodola používá pro sušení tabáku dřevo. Jejich produkce je nepředstavitelná, ale pokud jeden podnik vyprodukuje byť jen 100 kg tabáku za den, spálí se v jižní Brazílii denně 1 440 000 tun dřeva, ročně je to více než půl miliardy tun palivového dřeva.

Globální pohled

Je odhadováno, že většina dřeva, které je káceno k využití v produkci tabákových výrobků není získána z legálních zdrojů. Tedy je vykácena ve volné přírodě, kde není les pěstován průmyslově, tedy následně obnovován, ale pouze vytěžen. Dřevo je využíváno ke všem s tabákem spojeným činnostem. Jedná se tedy jak o cigaretový papír a palivo pro sušárny, tak i pro materiál na jejich konstrukci. Jedná se o obrovskou zátěž pro ekosystém a o hrozbu pro poslední přirozené lesy na zemi. Již nyní je většina afrických lesů pod hranicí udržení budoucí poptávky a tedy lze předpokládat budoucí rozsáhlá odlesňování a devastaci těchto porostů. To je velkým problémem z ekologického hlediska, neboť tímto jsou ničeny tzv. plíce země. Tropické lesy jsou odpovědné za přeměnu obrovského množství oxidu uhličitého na kyslík. Tyto lesy je třeba chránit.

Testování na zvířatech

I přes protesty mnoha organizací dál probíhají testy na zvířatech v mnoha odvětvích. Tabákový průmysl a farmaceutické společnosti nejsou výjimkou. Testuje se vliv kouře na organismus zvířat mnoha druhů. Zjišťuje se rychlost vzniku rakoviny plic, kterou mají jak lidé, tak i zvířata, a mnohá další onemocnění, která je nutno nejdříve u testovaných subjektů uměle vyvolat a následně zkoumat. K tomu samozřejmě nutná pitva, tedy předcházející usmrcení zkoumaného tvora. Tyto výzkumy jsou prováděny na tisících živých tvorů. Jedná se o psy, kočky, opice, prasata, morčata, kohouty i krysy. Jejich účelem je sice většinou hledání možnosti léčby dané nemoci nebo jejího předcházení. Nebylo by ale nejlepší prevencí tabákové výrobky neužívat..?

          Předchozí článek          *          Zpět na články a recenze          *          Další článek